Zápisky z cesty po Vietnamu – 3. část (Vinh, Cua Lo)

Obsah:

• 1. část (Viet Tri)
• 2. část (Hanoi)
• 3. část (Vinh, Cua Lo)
• 4. část (Hue)
• 5. část (Nha Trang)
• 6. část (Ha Long)
• Závěr s videem

Vinh, Cua Lo – 14. 8. 2012 (Út)

V pondělí večer jsme odjeli z Hanoie večerním spacím vlakem do Vinh. Malý krcálek, 3 postele nad sebou ve dvou řadách. Jeli s námi ještě 3 cizí chlapi, kteří na zemi hráli Go. Je jasný, že jsme se moc nevyspali, člověk nikdy neví, jestli na něj úplnej cizák nevytáhne nůž nebo něco horšího, naštěstí to byli slušní pánové.
Takže noční jízda byla dobrodružný zážitek. Jenom Eliška byla nadšená.

Ráno po šesté jsme dorazili. Na nádraží už nás čekali dobří kamarádi Dung.

A po snídani rovnou do rodného domu Ho Či Mina.

Ve Vinh jsem pochopil, že Hanoi a okolí jsou silně předražené oblasti. Tady snídaně pro 5 lidí vyšla na 50 korun českých. Hotel 350 Kč/noc a to ještě řádně vetší než v hlavním městě.

Co je zajímavé: auta jsou ve Vietnamu strašně předražená. Oproti České republice tak 3x – 5x. Stará Toyota u nás v bazaru za 15 000, tady za ni bratr Dung dal 100 000. Šílenost.
Navíc je to přesně jak jsem myslel, většina lidí je chudých nebo chudčích, malá skupinka bohatších a střední třída skoro neexistuje.

Na oběd jsme vyrazili do Cua Lo, konečně k moři. Oběd na pláži, dobroty libový. Pravda krabi byli dražší, ale pošušňáníčko, zkusil jsem i malý chobotničky.

Potom koupání v moři, večeře a krátká procházka.

Spustil se prudký liják a to už jsme si to šinuli kolotočářským vozíkem k hotelu.

Tady jsme zažili zatím nejotravnější pouliční prodejce, opravdu vtíraví. Ale Thui má jazyk jako břitva, snižuje ceny na polovinu, nebo odesílá babičky k šípku..

Cua Lo – 15. – 16. 8. 2012 (St, Čt)

Tyto dva dny jsme si vlastně jenom užívali moře.
Ubytovali jsme se zhruba 50 metrů od obrovské pláže.

Jediné, co je tady trochu iritující jsou pouliční prodejci, jinak velká pohoda.
Desetileté děti prodávající plastové hračky za 30 korun, babky na kolech, co se pořád motají kolem a nabízí blbosti. Snad jenom prodejci, kteří se snaží prodat čerstvě nalovené krevety a jinou havěť, se hodí, protože vám ty potvůrky hned v restauraci připraví.

Specialita města jsou řidiči v golfových vozících, kteří rozváží turisty.

Konečně jsem zkusil i originál vietnamskou kávu. Robusta – velmi silná s nasládlou chutí.
Ve čtvrtek večer mě manžel Thui vzal na motorce do kavárny, kde jsme pokecali s jeho kamarádem, všichni žili u nás, takže celkem obstojně mluvili česky.

Nakonec jsme už jen vyrazili na vlak, tentokrát ne spací, ale se sklápěcími sedadly a v pátek ráno bysme měli být v Hue. To je původní hlavní město, takže spousta památek, což bude zase fajn změna oproti pláži.

Obsah:

• 1. část (Viet Tri)
• 2. část (Hanoi)
• 3. část (Vinh, Cua Lo)
• 4. část (Hue)
• 5. část (Nha Trang)
• 6. část (Ha Long)
• Závěr s videem